Lhala bych, kdyby řekla, že se zajímám o českou poezii a že jsem si knihu přečetla z vlatní iniciativy. Náš češtinář se naštval a řekl, že do příští hodiny máme přečíst Kytici. Já všeobecně moc nečtu mezi řádky, takže mi dělá celkem problém hledat v knize, básni nebo ukázce mezi řádky děj, ale tady jsem to snad zvládla. Pár balad jsem znala - kdo nezná. Poslední měsíc jsem si oblíbila hororové příběhy, filmy, takže mě bavilo nadpřirozeno a zabíjení, navíc básnická forma tomu dodávala takovou zvláštní atmosféru. Jediné dvě balady, které mi nesedly bylo
Zahořovo lože, které jsem prostě zaboha nemohla dočíst, kdyby byla jenom nudná, tak jí dočtu, ale prostě jsem ani nechápala o co tam jde, ale prý to je většinou jediná balada, kterou lidi nedočítají, tak jsem se ani nějak zvlášť nenamáhala, pak mi nesedla
Věštkyně, ale tu jsem chápala, jen mě nebavila. Hodně se mi líbil
Poklad, který jsem četla poprvé a měl podle mě hodně hlubokou myšlenku, že peníze nejsou všechno a není dobré věřit něčemu, co se naskytne bez práce, protože to s sebou nese horší cenu. Pak samozřejmě klasiky co každý zná
Polednice,
Svatební košile,
Vodník byl skvělý, i když jsem věděla, jak to skončí, tak jsem celou baladu hltala a konec mě vyděsil.
Zlatý kolovrat byla taková morbidní pohádka, něco na způsob Popelky bych asi řekla, ale zase to byla jedna z básní, kterou jsem si užila.
Knihu bych určitě doporučila si přečíst všem, protože je to základ vědět aspoň něco o české poezii, i když to není náš šálek kávy. Mě osobně se Kytice moc líbila, byla čtivá a i přes to, že často nerozumím básním, jsem to myslím zvládla bez námahy.
Mia
Žádné komentáře:
Okomentovat